čeština » maráthština | 37 [třicet sedm] | Na cestách

३७ [सदोतीस] प्रवास

37 [Sadōtīsa] pravāsa

Jede na motorce.	तो मोटरसायकल चालवतो.; tō mōṭarasāyakala cālavatō.
Jede na kole.	तो सायकल चालवतो.; Tō sāyakala cālavatō.
Jde pěšky.	तो चालत जातो.; Tō cālata jātō.
Jede lodí.	तो जहाजाने जातो.; Tō jahājānē jātō.
Jede ve člunu.	तो होडीने जातो.; Tō hōḍīnē jātō.
Plave.	तो पोहत आहे.; Tō pōhata āhē.
Je to tu nebezpečné?	हा परिसर धोकादायक आहे का?; Hā parisara dhōkādāyaka āhē kā?
Je nebezpečné sám stopovat?	एकटे फिरणे धोकादायक आहे का?; Ēkaṭē phiraṇē dhōkādāyaka āhē kā?
Je nebezpečné se procházet v noci?	रात्री फिरणे धोकादायक आहे का?; Rātrī phiraṇē dhōkādāyaka āhē kā?
Zabloudili jsme.	आम्ही वाट चुकलो.; Āmhī vāṭa cukalō.
Jsme na špatné cestě.	आम्ही / आपण चुकीच्या रस्त्यावर आहोत.; Āmhī/ āpaṇa cukīcyā rastyāvara āhōta.
Musíme se otočit.	आपल्याला पुन्हा मागे वळायला हवे.; Āpalyālā punhā māgē vaḷāyalā havē.
Kde se tady dá parkovat?	इथे गाडी पार्क करण्याची सोय कुठे आहे?; Ithē gāḍī pārka karaṇyācī sōya kuṭhē āhē?
Je tady nějaké parkoviště?	गाडी पार्क करण्यासाठी इथे पार्किंग लॉट आहे का?; Gāḍī pārka karaṇyāsāṭhī ithē pārkiṅga lŏṭa āhē kā?
Jak dlouho se tady smí parkovat?	इथे किती वेळपर्यंत गाडी पार्क करण्याची परवानगी आहे?; Ithē kitī vēḷaparyanta gāḍī pārka karaṇyācī paravānagī āhē?
Jezdíte na lyžích?	आपण स्कीईंग करता का?; Āpaṇa skī'īṅga karatā kā?
Jedete nahoru vlekem?	आपण स्की-लिफ्टने वरपर्यंत जाणार का?; Āpaṇa skī-liphṭanē varaparyanta jāṇāra kā?
Dají se tady půjčit lyže?	इथे स्कीईंगचे साहित्य भाड्याने मिळू शकते का?; Ithē skī'īṅgacē sāhitya bhāḍyānē miḷū śakatē kā?

Talent na jazyky u malých dětí

Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit. To prokázaly mnohé experimenty. Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích. Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit. Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících. Poznají například svou mateřštinu. Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny. Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování. Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka. Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček. Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití. Děti totiž potřebují ihned po narození interakci. Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat. Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce. Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem. Je také špatné, když na něj mluví velmi málo. Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky. Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn. Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku! Ještě před narozením reagují na mluvení. Umějí přesně rozpoznat akustické signály. Po narození tyto signály rozeznávají znovu. Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka. Hlas své matky slyší dítě již v bříšku. Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě. Přehánět by se to ale nemělo… Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!