čeština » čerkéština | 91 [devadesát jedna] | Vedlejší věty s že 1

91 [тIокIиплIырэ пшIыкIузырэ] ГущыIэухыгъэ гуадзэхэр 1

91 [tIokIiplIyrje pshIykIuzyrje] GushhyIjeuhygje guadzjehjer 1

Zítra bude snad lepší počasí.	Енэгуягъо, неущ ом изытет нахьышIу хъункIэ.; Enjegujago, neushh om izytet nah'yshIu hunkIje.
Jak to víte?	Тыдэ о ар щыпшIэра?; Tydje o ar shhypshIjera?
Doufám, že bude lepší.	Сэгугъэ, нахьышIу хъунэу.; Sjegugje, nah'yshIu hunjeu.
Určitě přijde.	Ар шъыпкъэу къэкIощт.; Ar shypkjeu kjekIoshht.
Je to jisté?	Уицыхьэ телъа?; Uicyh'je tela?
Vím, že přijde.	Сэ сэшIапэ ар къызэрэкIощтыр.; Sje sjeshIapje ar kyzjerjekIoshhtyr.
Určitě zavolá.	Ар шъыпкъэу къытеощт.; Ar shypkjeu kyteoshht.
Opravdu?	ШъыпкъэмкIэ?; ShypkjemkIje?
Věřím, že zavolá.	Ар телефонкIэ къытеонэу сэлъытэ.; Ar telefonkIje kyteonjeu sjelytje.
To víno je určitě staré.	Санэр, щэч хэмылъэу, жъы (ныбжь иI).; Sanjer, shhjech hjemyljeu, zhy (nybzh' iI).
Víte to jistě?	Ар ошIапа?; Ar oshIapa?
Předpokládám, že je staré.	Ащ ныбжь иIэу сыхэплъэ.; Ashh nybzh' iIjeu syhjeplje.
Náš šéf vypadá dobře.	ТиIэшъхьэтет теплъэшIу иI.; TiIjeshh'jetet tepljeshIu iI.
Myslíte?	Арэущтэу ухаплъа?; Arjeushhtjeu uhapla?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře.	ЦIыф дэхэ дэдэу сэлъытэ.; CIyf djehje djedjeu sjelytje.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni.	ТиIэшъхьэтет гъэнэфагъэу къэщэн иI.; TiIjeshh'jetet gjenjefagjeu kjeshhjen iI.
Opravdu tomu věříte?	Арэущтэу шъыпкъэмкIэ ухаплъа?; Arjeushhtjeu shypkjemkIje uhapla?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni.	Къэщэн иIэнкIэ мэхъу.; Kjeshhjen iIjenkIje mjehu.

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...