Učit se jazyky online
previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  31-40  | Free Android app | Free iPhone app

Home  >   50languages.com   >   čeština   >   řečtina   >   Obsah


32 [třicet dva]

V restauraci 4

 


32 [τριάντα δύο]

Στο εστιατόριο 4

 

 
Jednou hranolky s kečupem.
Μία μερίδα πατάτες τηγανητές με κέτσαπ.
Mía merída patátes tiganités me kétsap.
A dvakrát s majonézou.
Και δύο μερίδες με μαγιονέζα.
Kai dýo merídes me magionéza.
A třikrát párek s hořčicí.
Και τρεις μερίδες ψητό λουκάνικο με μουστάρδα.
Kai treis merídes psitó loukániko me moustárda.
 
 
 
 
Jakou máte zeleninu?
Τι λαχανικά έχετε;
Ti lachaniká échete?
Máte fazole?
Έχετε φασολάκια;
Échete fasolákia?
Máte květák?
Έχετε κουνουπίδι;
Échete kounoupídi?
 
 
 
 
Mám rád / ráda kukuřici.
Μου αρέσει το καλαμπόκι.
Mou arései to kalampóki.
Mám rád / ráda okurky.
Μου αρέσουν τα αγγούρια.
Mou arésoun ta angoúria.
Mám rád / ráda rajčata.
Μου αρέσουν οι ντομάτες.
Mou arésoun oi ntomátes.
 
 
 
 
Máte také rád / ráda pórek?
Σας αρέσουν και εσάς τα πράσα;
Sas arésoun kai esás ta prása?
Máte také rád / ráda kyselé zelí?
Σας αρέσει και εσάς το ξινολάχανο;
Sas arései kai esás to xinoláchano?
Máte také rád / ráda čočku?
Σας αρέσουν και εσάς οι φακές;
Sas arésoun kai esás oi fakés?
 
 
 
 
Máš také rád / ráda mrkev?
Σου αρέσουν και σένα τα καρότα;
Sou arésoun kai séna ta karóta?
Máš také rád / ráda brokolici?
Σου αρέσει και σένα το μπρόκολο;
Sou arései kai séna to brókolo?
Máš také rád / ráda papriku?
Σου αρέσει και σένα η πιπεριά;
Sou arései kai séna i piperiá?
 
 
 
 
Nemám rád cibuli.
Δεν μου αρέσει το κρεμμύδι.
Den mou arései to kremmýdi.
Nemám rád olivy.
Δεν μου αρέσουν οι ελιές.
Den mou arésoun oi eliés.
Nemám rád houby.
Δεν μου αρέσουν τα μανιτάρια.
Den mou arésoun ta manitária.
 
 
 
 
 

previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  31-40  | Free Android app | Free iPhone app

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat. Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!

 

Downloads are FREE for private use, public schools and for non-commercial purposes only!
LICENCE AGREEMENT. Please report any mistakes or incorrect translations here.
© Copyright 2007 - 2015 Goethe Verlag Starnberg and licensors. All rights reserved.
Contact
book2 čeština - řečtina pro začátečníky